Kompost – jak na to
Najděte vhodné místo – na zahradě to bude prostor v polostínu, aby nedocházelo k jeho vysušování pálícím sluncem. Ke kompostu by se také mělo dát pohodlně dojet s kolečkem, jak kvůli navážení např. posekané trávy, tak kvůli odvozu hotového kompostu ke hnojení. Pokud si budete pořizovat vermikompostér do domácnosti, jeho okolní teplota by neměla klesnout pod 5 °C a stoupnout nad 25 °C. Není tedy vhodné nechávat ho v zimě venku bez izolace a v létě naopak na přímém slunci. Výsledkem kompostování bude kvalitní uleželé hnojivo, které využijete například při střídání plodin na záhonech https://www.isotra.cz/blog/stridani-plodin-osvedcena-metoda-jak-zvysit-urodu-na-zahonech .
Základní pravidla kompostování
- čím pestřejší skladba bioodpadu, tím lépe
- materiál ke kompostování je třeba dobře promíchat
- mícháme rovnoměrně vlhké se suchým, hutné s porézním, hnědé (dřevěná, suchá hmota) se zeleným (čerstvý, dusíkatý materiál)
- poměr by měl být zhruba 2–3 díly hnědého na 1 díl zeleného odpadu
- sledujeme, aby si udržoval potřebnou vlhkost – příliš suchý kompost zvlhčíme vodou, příliš vlhký případně proložíme sušším materiálem (větvičky, papírová drť)
- spodní vrstvu zahradního kompostu vytvoříme z hrubého materiálu (např. větviček nebo dřevěných třísek) - za studeného počasí přikryjeme kompost vrstvou suchých listů - zabraňují ztrátě tepla - pokud potřebujeme kompostovat velké množství rostlinného materiálu, přidáme do kompostu malé množství vápna a promícháme ho - tím snížíme kyselost a urychlíme tvorbu humusu (zdroj: https://www.cenyprizemi.cz/jak-spravne-kompostovat)
Zahradní kompostér, nebo ohrada z palet?
Na zahradě můžeme založit kompost na volném prostranství, tzv. na volné hromadě. Lze ho vymezit například ohradou z dřevěných palet. Do procesu kompostování se snadno zasahuje, na druhé straně příliš velká povrchová plocha způsobuje osychání materiálu a rozkladné procesy pak probíhají pomaleji. Jednokomorové kompostéry, do kterých se nahoře sype odpad a dole z dvířek odebírá hotové hnojivo, jsou citlivé na správnou skladbu kompostu (optimální poměr dusíku a uhlíku) a hůře se také sleduje proces kompostování, kvůli víku si například nemusíme všimnout, že je kompostovaný materiál přesušený. Nákladnější, ale ve všech ostatních směrech výhodnější jsou vícekomorové kompostéry, kde do jedné komory sbíráme bioodpad a ve druhé může přes léto probíhat rychlorozkladná hygienizace – obsah se zahřeje na více než 55 °C a zahubí jak semena plevele, tak i většinu choroboplodných zárodků.
Abyste nemuseli běhat na kompost s každou slupkou, pořiďte si na kuchyňskou linku malou nádobu na bioodpad. Měla by mít víko, které zabrání množení mušek, ale také odvětrávací otvory, aby kuchyňský odpad nezačal zahnívat.
Vermikompostér – kompostování s pomocí žížal
Pro kompostování v domácnosti jsou k dostání vermikompostéry – speciální kompostéry, kde bioodpad zpracovávají na kompost speciální kalifornské žížaly (kompostovat umí i běžné české žížaly, nejsou v tom ale tak výkonné). Zkompostování jedné nádoby trvá cca 2–3 měsíce, kromě kompostu žížaly vyprodukují i tekutinu nazývanou žížalí čaj, která je také vhodná jako hnojivo.
Co patří do kompostu
Kompostér nebo ohrada na kompost je ideální místo pro zpracování posekané trávy, odřezků ovoce a zeleniny, zbytků kávy a čaje (včetně sáčků), ořechových skořápek, čistých pilin, hoblin, drobných větviček, kůry a zbytků rostlin včetně půdy v jejich kořenech. Rozloží se i nadrcené vaječné skořápky, natrhaný papír (kromě křídového, voskovaného apod.), zbytky pečiva, popel ze dřeva a trus býložravých domácích zvířat. Pozor na zbytky jídla – lákají potkany a obvykle obsahují maso, které do kompostu nepatří. Opatrní byste měli být i se slupkami z citrusů a exotického ovoce. Pokud je budete přidávat, pak raději jen v malém množství, protože jsou náchylné k plesnivění.
Kusy odpadu, které přidáváte na kompost, by neměly být větší než dlaň – čím drobnější kousky, tím rychleji se přemění na humus.
O kompostování a dalších způsobech, jak na vlastní zahradě pomáhat přírodě, jsme psali v tomto článku.
Co do kompostu nepatří
- jakékoli plasty, kovy, sklo, kameny apod.
- nebezpečný odpad
- maso a kosti
- mléčné výrobky
- plody napadené houbovými chorobami – zárodky by se pak mohly rozšířit i na zdravé rostliny
- kvetoucí plevel – hrozí rozšíření semen do kompostu
- žvýkačky
- olej a tuky
- uhynulá zvířata
- peří, chlupy, vlasy
- jednorázové pleny
- exkrementy masožravých zvířat (psů, koček)
- podestýlka domácích zvířat, znečištěné piliny a hobliny
- nedopalky a popel z cigaret, popel z uhlí
- biologicky obtížně rozložitelné materiály (barevné lesklé časopisy apod.)
