Stínicí technika z pohledu architekta
Jak je vnímána stínicí technika z pohledu architekta, jaká jsou kritéria pro výběr a poslední trendy ve stínicí technice, na to jsme se zeptali architekta Radima Václavíka z architektonické kanceláře Atos6.
1) V jaké fázi projektu je nutné se stínicí technikou počítat a proč?
Stínící technikou se zabýváme od prvopočátků návrhu stavby. Především se zabýváme tvarem budovy. Vhodně navržený tvar základních hmot může ušetřit nemalé náklady na chlazení v letním období. Pokud nemůžeme vhodně zastínit okenní otvory tvarem, rozhodujeme se o použití dalších forem zastínění. Někdy pomůže také sousední budova nebo strom u malé stavby rodinného domu. Zastínění třeba z jihu vhodně navrženým přesahem nad okenním otvorem nám umožní nechat okno například bez venkovních žaluzií, což umožní nerušený pohled z budovy směrem ven. V jiných případech zase dáváme přednost aktivním systémům zastínění, protože dovedou reagovat v čase na měnící se klimatické podmínky a požadavky uživatele.
2) V čem vidíte hlavní přínos stínicí techniky?
Umožňuje nám regulovat množství světla a tepelné energie pronikající transparentními konstrukcemi do objektu. Zcela zásadní význam má odstínění tepelného toku při orientaci bytových jednotek na prosluněnou stranu bez možnosti příčního provětrávání. Bez zastínění jsou takové bytové jednotky v letním období, kdy jsou tropické teploty, neobyvatelné. Proto jsme prosadili venkovní zastínění například u stavby domu s pečovatelskou službou na ulici Gajdošova v Ostravě. Stínící technika nám umožňuje prakticky libovolnou orientaci obytných místností vůči osluněným světovým stranám.
3) Na základě jakých kritérií vybíráte vhodnou stínicí techniku pro daný projekt?
Na prvním místě musí být funkce, ale neméně důležitý je vzhled a cena. Každá stavba má jiné nároky na zastínění či regulaci světelného toku. Pro kanceláře platí jiné priority než pro rodinný dům.
Pro kanceláře potřebujeme, zjednodušeně, v letním období hlavně chránit interiér před přehříváním, protože tyto prostory mají mnoho dalších zdrojů tepla, jako jsou kopírky, počítače, množství lidí, atd. Dále současně potřebujeme maximalizovat vstup denního světla. V zimním období musí zastínění propouštět maximum slunečního záření, které pomáhá objekt vytopit. Tyto požadavky jsou protichůdné, v návrhu se jednotlivý poměr proto musí prověřit výpočtem a je vhodný automatický systém ovládání a řízení zastínění.
U rodinného domu tolik zdrojů tepla v interiéru není a hlavní prioritou je především zajistit uživatelský komfort a větší důraz je kladený na estetické parametry jednotlivých prvků zastínění. Během topné sezóny naopak potřebujeme co nejvíce tepelných solárních zisků, což nám výrazně sníží náklady na topení. I u rodinného domu je vhodné použití automatického ovládání a řízení zastínění.
4) Jaký typ stínicí techniky je nyní v popředí zájmu zákazníků, z jakého důvodu?
Díky informovanosti už začíná převládat venkovní zastínění, které je fyzikálně výhodnější, než stínit až v interiéru. Pokud odstíníme sluneční záření před rovinou skla v exteriéru, nedostane se nám teplo do interiéru. Ale platí zásada, že všechno je dovolené a je to vždy otázkou konkrétního návrhu. Při stále stoupající potřebě optimalizace energetické spotřeby staveb je výhodné používání elektrického ovládání, které ovládá systém i v době nepřítomnosti osob v budově. Počasí se často a rychle mění a je nutné na to vždy odpovědět správným nastavením zastínění.
5) A co stínicí technika z pohledu architektů, jaký je současný trend?
Před deseti lety to byly určitě posuvné okenice. Ty jsou populární pořád. Nyní se hodně používají různé perforované povrchy, které ukrývají hlavní hmotu stavby. Takovéto domy mají fasády koncipované tak, že není poznat kde je okno. Pro mne je velice zajímavé stínit popínavou rostlinou. To se ale nedá často využít.
6) V současné době jsou často skloňovány pojmy nízkoenergetické a pasivní domy. Jsou kladeny specifické požadavky na stínicí techniku v tomto směru?
Tyto domy mají takové tepelně-technické vlastnosti, že je nutné přesně řídit zastínění, které ale nesmí způsobit zbytečně navýšenou potřebu umělého nasvícení interiéru. Když je místnost zatemněná, musí se v ní déle svítit. Tím potřebujeme více elektrické energie, což nechceme. Proto se tento protiklad řeší úpravou náklonu lamel v horní části okna. Při zatemnění je horní část trochu otevřená a tím vpouští do interiérů denní světlo.
Toto řešení jsme použili při návrhu energeticky pasívního kancelářského objektu v Ostravě pro společnost Intoza. Veškeré výplně v plášti budovy jsou navrženy s konstrukčním řešením pro pasivní stavby, tj. se zasklením trojsklem a s profilem pro pasivní domy. Pro ochranu před přílišným tepelným ziskem ze slunečního svitu v létě a pro omezení nočních tepelných ztrát v zimě jsou okna opatřena venkovním stíněním s regulací a systémem dvojího naklápění lamel – ISOTRA Duo systém.
7) Jak vidíte budoucnost stínicí techniky z pohledu architekta?
V dnešní době, kdy se stavby nezdobí jako v minulosti, hraje často zastínění roli ozdoby, šperku. Fasády objektů se díky proměně nastavení stínících elementů v čase mění, čehož se při výtvarném konceptu využívá. V oblasti interiérového zastínění až zatemnění se nám dnes nabízí nekonečná škála typů. Mimo klasické interiérové žaluzie využíváme také interiérové rolety a japonské panelové stěny, které v současné době splňují vysoké nároky na specifické vlastnosti látek (nehořlavost, vhodnost pro alergiky) a dotváří celkovou atmosféru interiéru. V tomto směru je jediné omezení – výše prostředků určených pro stavbu.
8) Můžete jmenovat projekt, ve kterém byla stínicí technika použita netradičním způsobem?
Vždy si vzpomenu na projekt francouzského architekta Jeana Nouvela Institut du Monde Arabe. Na této stavbě hraje zastínění zcela zásadní koncepční roli. Mechanická fasáda fungující podobně jako uzávěr před objektivem fotoaparátu vytváří na fasádě proměnlivý dekor.
9) Myslíte si, že architekti a projektanti mají dostatek informací pro navržení vhodné stínicí techniky? Pokud ne, které informace jsou nedostatečné?
Myslím, že podstatný je nápad – vize. Následně přesné provedení se vždy s příslušným technikem zhotovitele dohodne. Nové inspirující referenční stavby jsou vždy okysličením, v tomto duchu jsou zdroje nevyčerpatelné.
10) Vnímáte povědomí o výhodách stínicí techniky u široké veřejnosti jako dostatečné?
Ze zkušenosti vím, že pokud si někdo staví pro sebe, tak se zastínění věnuje většinou dostatečně. Pokud investor není uživatel, tak se někdy zastínění ruší z důvodu pořizovacích nákladů. To ovšem vždy postihne následně uživatele a dodatečná instalace je vždy nákladnější a často už není možné zvolit optimální řešení.
11) Co byste navrhoval pro zvýšení znalostí lidí o stínicí technice a jakým způsobem?
To, co pro jakoukoli jinou oblast života. Dívat se bez předsudků kolem sebe.
Ing. arch. Radim Václavík se narodil v roce 1969. Vlastní architektonický ateliér, který je součástí ostravské společnosti Atos6. Autorizovaný architekt, člen autorizační rady ČKA, odborný asistent na Katedře architektury na FAST VŠB-TU Ostrava, spoluzakladatel a předseda sdružení Centrum nové architektury. Jednou z oceněných staveb je Dům s pečovatelskou službou v Moravské Ostravě a Přívozu, který byl zařazen do prestižní zahraniční publikace Evropská architektura.